Základní informace:
| Co: | Sprint na běžkách na jedno kolo |
| Kde: | V dolu u Kluče |
| Kdy: | 7.2.2009 |
| Účastníci: | viz. fotodokumentace |
Letos nám přálo počasí o trochu více než loni, přesto jsme museli při přípravě nechat na trati trochu potu, aby se nám podařilo, alespoň kousek trati připravit tak, aby se dal jet na lyžích bez bázně a hany.
Sešli jsme se opět v domě s pečovatelskou službou na Kluči. Pro mnohé z nás dost příznačné místo - prý abychom věděli, do čeho za chvíli půjdeme. Byli mezi námi tací, kteří si pro rozdýchání dali před závodem několik kilometrů na kole.
Přípravy na závod byly opravdu odpovědné a kluci nenechali nic náhodě.
Soustředění na závod bylo zpříjemněno podáváním svařeného vínečka a po rozpravě již nic nebránilo loni nejrychlejšímu borci vydat se na trať.
Do poslední chvíle nebylo jasné, zda nám svatý Petr dopřeje radosti z lyžování, proto jsme připravili klání jako závod sdružený, což znamenalo, že na připravenou trať borci vyrazili v klasickém běžkařském stylu, který byl zakončen skokánkem. Po té bylo již na samých aktérech, zda zvolí pokračování závodu s běžkami na nohách, či poběží s běžkami v ruce.
Bylo velmi potěšující, že ortodoxních běžkařů byla většina, byť polední sluníčko udělalo své a oproti ránu, kdy jsme značili trať, ze sněhu notně odtálo. Neva, šlo se do toho. Po skokánku, který byl, jak se ukázalo, docela tvrdým oříškem, následovala již klasika. Oproti loňsku, jsme na dlouhé rovince zařadili šikany dvě. Přece jsme již o rok starší a přehřátí závodníků na dlouhé rovince jsme si nemohli a ani nechtěli dovolit. Abychom udělali soutěž zajímavější a všestrannější, zařadili jsme do ní i vědomostní test, kdy za každou špatně zodpovězenou otázku musel závodník absolvovat jedno trestné kolečko – jako na biatlonu. Abych to soutěžícím ulehčil, přiznávám, že u dvou otázek byly všechny tři odpovědi správné.
Po absolvování testu na závodníky už žádné jiné záludnosti nečekaly pouze boj s tratí. Přežili všichni, někteří hrdinové (poprvé v životě na běžkách) sice s trochu červeným stehýnkem, ale i tak dorazili do cíle. Nikdo nezabloudil (při značení trati jsme pamatovali na Žaba) a tak jsme se v cíli sešli všichni jako na startu. Po závěrečném fotu zúčastněných jsme se přesunuli zpět na základnu, kde na nás čekalo občerstvení jak fyzické, tak i duševní. Za fyzické vděčíme manželům Šiškovým a za duševní skupině Černý nebožtík band.
Po souboji s komputerem nastalo vyhlášení vítězů. V kategorii „kluci“ zvítězil Venca Sikule ml. před Davidem Kopačkou a Romanem Gogorem (alespoň jeden kluk z Kluče se vklínil do převahy chebáků).
Kategorii „chlapi“ vyhrál Zdeněk Tománek před Jirkou Vencou Beranem a Petrem Brožem.
Kategorie „děvy“ se stala kořistí prakticky jediné (škoda) závodnice Stáni Brožové.
A absolutním vítězem a držitelem putovní hlavní ceny – Habartovské běžky se stal Venca Sinkule ml.
No a pak už konečně nestala druhá část odpoledne – diskuze s poslechem hudby. Byli tací, kteří neměli pohybu dost a nechali se rytmem vtáhnout i do víru tance. V závěru se přidali i místní, kteří infiltrovali do naší společnosti, a my byli rádi, že se s námi dobře baví.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem pořadatelům, bez kterých by závod opravdu nešel uskutečnit, za občerstvovací servis manželům Šiškovým, za muziku klukům z „Nebožtíků“ a za azyl domu s pečovatelskou službou na Kluči
Takže příští rok SKOL!
Ještě bych chtěl vyzvat ty, kteří nemají nejrychlejší připojení k trpělivosti při otevírání alb, protože jsem v zájmu dokumentu udělal pouze malou selekci fotek a tak je jich docela dost.
Začátek Výsledková listina Foto před a ze závodu Foto po závodě Foto od Davida