Triatlonek na Kluči 8. ročník

Základní informace:

Spravedlnost snad ještě existuje. Za tu práci s přípravou se nám svatý Petr, protiv předpovědi, odvděčil relativně slušným počasím. Pravda s vyhříváním přítoku jsme ještě nějaký ten den mohli počkat, ale zase by to byl proti vzduchu velký šok.
Loni jsem žehral na lesáky, kteří v lese udělali děsnou paseku, ale na férovku musím říci, že dost toho po sobě nečekaně uklidili, takže jsme mohli trasu běhu natáhnout do obvyklého okruhu.
A ještě jednu větu mám do úvodu a to tu, že jsem do organizace Triatlonku trochu hodil vidle, takže příprava byla na "mladých".

Jelikož se TnK šel už po deváté (byl 0. ročník), šlo vše jako ve vyjetých kolejích. Ve 13:13 náš nový starosta odstartoval závod a borci a jedna lepá děva se vrhli do vod našeho koupaliště.

Zde bych se rád zastavil a celkem fádní průběh klání bych zpestřil veselou příhodou z natáčení.
Letos k nám totiž přijel poprvé také kamarád Mari. Jelikož bývá rád na vše připraven, vyzvídal u Křížáka, jak to tady vše funguje. Ten mu vše rád vysvětlil včetně plavání, kdy mu popisoval, že bójka bývá támlhe vpravo za zatáčkou rybníka, jak končí ty stromy, že se obeplouvá zprava a plave se zpět ke břehu odkud se startuje.
Musím přiznat, že jsem to in natura neviděl, což mi mrzí, ale slyšel jsem jak se Mari v cíli podílí o své zážitky ze závodu: "Plavu jako o život, plavu, plavu a najednou neslyším, že kolem mě někdo cáká. I podívám se za sebe a vidím, jak se už mnozí otáčejí kolem bójky a plavou vzad!?! Ja jsem v půlce rybníka osamocen. Bójku jsem neviděl a šel jsem po té Křížákovo. Deset let ho už znám a zase jsem mu to sežral!"

Po plavání byl zasloužený, ale jediný odpočinek při navlékání svršků na mokré tělo...

a šlo se na kolo.

Na kole jsme měli také jeden úlet, kdy Many stíhající Dejva s hlavou mezi řídítky skončil u směrovky na Hřebeny. Tam mu došlo, že tudy cesta asi nevede. Byl z toho v tu chvíli hodně smutný, ale novou výzvou pro něj byl jeho kamarád Standa, kterého "musel dostat!..."

Běh byl pro někoho majstrštych, pro druhého poslední hřebíček do rakve. Zaslechl jsem k kuloárech jak jeden druhému říká: "Jdu a on mi předběhl. Nebyl nejmladší a stále běžel. Říkám si už musí zastavit...., ne pořád běžel..... To nechápu."

Někteří závodníci po doběhu vypadali i trochu unaveně...

Někteří vypadali spokojeně...

No a jak to vše dopadlo?
Kategorii „lepých děv“ vyhrála Soňa Kindratová.

„Pořádný chlapy“ vyhrál Matěj Suchý,

ve „vychrtlících“ zvítězil Tomáš Makon před Marim Davidem a Přemou Vlčkem.

Kategorii „chlapů“ ovládl a celkovým vítězem se stal Radovan Fišer před Lukášm Kopeckým a Jirkou Hlavsou.

Největším bloudičem se stal a cenu pro příští závody dostal Many Brandl.

Oceněn byl i nejmladší účastník závodu - Ondra Podhajský.

Po oficiální ceremonii následovala habartovská losovačka, kde se v tombole rozdaly dary od sponzorů

a následovala volná zábava za udatného přispění Tria páni kluci.

V duchu motta závodu „Přežijeme“ se všichni ve zdraví dostali do cíle, což je na této akci nejdůležitější, takže příští rok Ahoj.

Našla se va stanu tato černá windstoprovka. Kdo ji postrádá, nechť se přihlásí na 602 953399.

Na závěr patří neskonalý dík všem pořadatelům, kteří na zprovoznění závodu a jeho udržení až do konce spolupracovali. Ať to bylo výpočetní komando, kluci/holky na trati, občerstvovatelé, fotografové, dovoz muziky, hasiči, sběrači kol…., prostě VŠEM! Také bych chtěl poděkovat městu Habartov v čele s novým starostou, který navázal na dobrou spolupráci s minulým starostou Ivošem, kterému patří tichá vzpomínka!

Zde je trasa kola i s pár obrázky pro ty, kteří se nechtěli kochat krajinou.
Jestliže nemáte nainstalovaný GoogleEarth, který pro spuštění potřbujete, můžete to udělat Zde.

A zde je profil tratě kola:

Níže jsou fota z akce a výsledková listina.