Liborovy Velikonoce 2015 - Brdy - Orlov

Základní informace:

Co:	Velikonoční výlet do podhůří Šumavy
Kde:	Rejštejn a okolí
Kdy:	3.4. - 6.4.2015
Účastníci:	viz. fotodokumentace

pátek  sobota  neděle  pondělí  

Letošní Velikonoční bikování nasměroval Libor do Brd. Docela jsem se tam těšil, neb mimo vojenských tažení do výcvikového prostoru a jedné tandemové padesátky jsem tam ještě nebyl.
Ve čtvrtek ráno jsme se probudili do zasněžené krajiny a i cesta odpoledne po práci s pohledemna zasněžené hřebeny Slavkovského lesa nám dávaly tušit dostatečně silné zážitky z následujícího výletu.

Trochu jsem doufal, že vnitrozemské Brdy na tom budou lépe než hory pohraniční, ale při překonání prvního brdského sedla v Teslínech

bylo jasné, že se zima ještě nevzdala ani tady. Bezsněhová Příbram nám trochu optimismu do žil nalila, ale když jsme opět začaly stoupat do Orlova (penzion ležel 603 m nad mořem), bylo už definitivní, že zážitků bude dost!

To nám konečně potvrdili Míra se Zuzkou, kteří zde byli již od rána a první cyklotrasu měli za sebou.
Večer jsme se z tepla restaurace koukali z okna, jak sníh padá vodorovně, zajímavé bylo, že jedou padal zprava doleva a za chvíli se zase vracel zpátky. Možná, že ani nedopadl... Za této zimní idylky jsme přemítali, kam nás to Libor zítra vyveze.

Pátek

Soudruzi z meteoústavu naštěstí změnili předpověď a ze srážkového dne se vyklubal vcelku slunečný, byť mrazivý den.

Ráno jsme všichni obdivovali Mírovo nové kolo,

Libor se ještě naposled hluboce zamyslel

a vyrazili jsme.
První zastávkou byla lesnímu posedu ne nepodobná rozhledna Orlov.

Odtud jsme se po "lehce" zledovatělé cestě vydali kolem jelenů k přehradě na pitnou vodu Pilská.

Pak nás Libor vyvezl za kulturou k zámku Vysoká u Příbramě, kde je nyní památník Antonína Dvořáka, který tu mnoho let u svého švagra žil a nechával se inspirovat zdejší krajinou. Zajímavostí je, že se na zámku natáčel seriál Nemocnice na kraji města po dvaceti letech.

Od zámku jsme se po modré vydali k Rusalčinu jezeru a po té dobrodružnou cestou, plnou zajímavých zpestření

do Rožmitálu pod Třemšínem na oběd. Kousek od zámku se nachází rozhledna z bývalé trafostanice vybudovaná, jejíž účel mi zůstal utajen, protože nad ostatní zástavbu moc nevyčuhovala...

Z Rožmitálu jsme pak vybojovali cestu do Láz a kolem bývalého dolu Štefánik přes Kozičín se dostali opět k rozhledně Orlov, čímž se kruh uzavřel. Odtud se nám otevřel podvečerní pohled na jeden z cílů sobotní etapy - Svatou horu v Příbrami.

Následují fota z pátku:

Fota z pátku  Začátek

Sobota

V sobotu ráno, posíleni Žabovci (Žabo jel dokonce na kole!!), Součkovci a Matějkovci jsme vyrazili tentokráte z kopce dolů.

První cíl byl již zmiňovaná Svatá hora. Spadli jsme do Příbrami a kolem kostela svatého Vojtěcha a historickým jádrem jsme se sápali na Svatou horu.

Ve 14. století zde byla postavena malá kaple zasvěcená Panně Marii. Roku 1647 byla předána Jeziutům, kteří z ní učinili nejznámější poutní místo tehdejšího Českého království. Rozšířena do dnešní podoby byla v letech1658 - 1707 podle návrhu italského architekta Carla Luraga. Po zrušení jeziutského řádu se stala Svatá hora sídlem probošta a pak kongregace Redemptoristů, jež jsou správci tohoto místa dodnes (mimo dobu komunistické vlády, samozřejmě).

Dalším cílem byla Štéchova famílie. Po několikerém pokusu o občerstvení, překonání lesních cest zpestřených vývraty po předchozí vichřici i slušně podmáčených polí (neřekli byste, že to tam jede tak blbě), jsme se nakonec upíchli v sámošce U Stefanidesů v Obořišti.

Jelikož jsme byli už nějací znavení, kamaráda Štéchu jsme vynechali (dorazili večer k nám, kde jsme dosti slušně zapařili, viď Žabo) a přes letiště, Suchdol, Občov, Trhové Dušníky a Příbram po 47 km dorazili domů.

Následují fota ze soboty:

Galerie   Začátek

Neděle

Na velikonoční neděli ozdobila děvčata svá kola pentlemi a balónky a vyjeli jsme do Brd.

Od penzionu se dalo buď dolů nebo nahoru. Jelikož jdou Brdy hory, jeli jsme nahoru. Rozhledna tentokráte pod sněhem už nebyla a jelikož ne všichni absolvovali páteční etapu, zastavili jsme zde znovu.

Stejnou cestou jsme pak pokračovali směr přehrada. Cesta to byla stejná, ale vypadala úplně jinak - místo zledovatělého sněhu - krásný asfalt.
Zde došlo i k prvnímu defektu, kdy se Lubušce utrhl balónek.

Jak jsme stoupali výš, začala i sněhová pokrývka houstnout.

Zastávka na přehradě byla samozřejmostí,

a pak jsme pokračovali do hor. U Trojhranu jsme dosáhli nejvyššího místa dnešní etapy 725 m, za což jsme museli odměnit rychlými medovými cukry.

Při cestě dolů pak došlo k druhému defektu, jehož skoroobětí se stal Venca, a to když se Dáše uvolnil její balonek, který se mu dostal do cesty.

I druhý defekt byl zvládnut a my mohli pokračovat na Pičín, kam Žabo poslal Hanku, když za ním ráno přišla, jestli by s ní nejel do Ikey... . Nejel, tak splnila příkaz a my s ní.

V Pičíně je stará tvrz z asi 13. století, ale Libor byl rychlejší a uhnul na druhou stranu, takže jsme ji minuli. Z vesnice jsme vyjeli pěknou polňačkou, abychom rychle nespadli do Příbrami, což se Liborovi vcelku povedlo. Polňačka se totiž změnila v lesňačku, a to v lesňačku, kterou před tím používali naši kamarádi nejlepší - lesníci!

Turistická zelená nás dovedla až do Příbrami, kde jsme se rozhodli prozkoumat její historické podzemí - doly.
Rudné doly na Příbramsku sahají do dávné historie. Některé výzkumy uvádí počátky těžby v 2. polovině prvního století po Kristu a dokonce i několik staletí před Kristem. Písemné prameny však uvádí první datum spojený s doly jako 21.4.1311. Vrchol těžby pro olovo je však umístěn do let 1881 - 1890, kdy se v příbramských dolech vytěžilo 59 100 tun olova v rudninách (2 886 590 t) a pro stříbro to byla léta 1891 - 1900, kdy se zde vytěžilo 438 020 tun stříbra.
V této době zde bylo dosaženo také světového unikátu - dosažení 1 km hlubokého dolu.
Po roce 1947 se zde otevírá nová éra hornictví a to uranové, která trvala do 30. 9. 1991, kdy se na jámě číslo 19 vytěžil poslední vozík s uranovou rudou.
Za toto období 1947-1991 (44 let), bylo z podzemí vytěženo celkem 48 800 t uranu, 6 200 t olova, 2 400 t zinku a 28,9 t stříbra. K tomu účelu bylo opracováno 19,6 mil. m2 žilné plochy, vytěženo 6 mil. m3 aktivních základek a vyraženo 2 188 km horizontálních důlních děl, zasahujících do hloubky až 1,5 km.

No, my jsme navštívili důl Anna a expozicí důlních strojů, svezli jsme se důlním vláčkem, koukli na permoníky a mimo jiné shlédli jeden z největších důlních parních strojů (do dneška funkčních).

Po prohlídce podzemí a následném občerstvení jsme večer upletli pomlázky a chystali se na pondělní šupovačku s koledou.

Po omlazení našich drahých poloviček jsme se posléze rozjeli do našich domovů.

Libor opět nezklamal, zařídil výlet s pěkným počasím a překvapivými trasami. I když dnes už asi těžko říci překvapivými, možná kdyby jsme letěli balónem, protože brody, bahenní lázně a sníh to vše už tu bylo, nicméně jeden nikdy neví....

Díky za hezké Velikonoce, za nás za všechny.

Obrázky z neděle:

Galerie  Začátek

Obrázky z pondělí:

Galerie  Začátek

Zde jsou, staženy všechny velikonoční trasy z GPSky, avšak k zobrazení je nutno mít nainstalovaný Google Earth, což je možno udělat Zde.
Když na trasu klepnete pravým tlačátkem, můžete si zvolit výškový profil trasy.

A ještě obrázky z celého výletu:

Pátek   Sobota   Neděle   Pondělí

Začátek