Chebské kašny a Malevil

Základní informace:

Závodní víkend se přiblížil – do třetice všeho dobrého!!!

Je 7. 6. 2014 a v tuhle sobotu, v tento jediný den, můžeme absolvovat až čtyři závody. V plánu máme představení tandemu na půdě Březové, na stejné trati si v rámci tréninku střihnout ještě jeden sólo závod, a pak se po ose přesunout do dějiště dalšího závodu, tentokráte Chebských kašen, pořádaných jako noční závod. I tady bychom stihli odstartovat dvakrát. Realita ovšem byla jiná! Než jsme se pustili do opravdového závodního kolotoče, užili jsme si s našimi ratolestmi, Maruškou a Terezkou (Marušky sestřenka), jejich další seznámení s cyklistickým pelotonem v rámci startu dětského závodu.

Pak už jsme zodpovědně vytáhli naší „novou zbraň“, abychom si projeli trať a poznali její nástrahy. A právě tady začaly naše plány brát za své. V jenom nepříliš prudkém stoupání nám přestalo zabírat kolo, a rázem jsme byli mimo hru. Ořech zadního náboje se protáčel na obě strany, jak se mu zachtělo. Náboj jsem ještě stihnul rozebrat, ale diagnóza byla jasná – závit na zubatce byl stržený a s tím se opravdu nedá nic dělat. Popravdě řečeno mě to dost rozladilo, v tuto část kola jsem dost věřil, a opravdu jsem ji s velkou pečlivostí vybíral. Nedalo se nic dělat, a tak jsme s Lukášem nastoupili dle plánu alespoň do závodu jednotlivců. Ale ani tam se mi nijak zvlášť nevedlo. Od druhého kola mi nešlo zařadit na velkou placku a ve třetím kole se problém ještě zhoršil. Řetěz zůstal na malé placce, a nešlo řadit už vůbec – povolilo se mi lanko (poprvé v životě!). To mě už totálně dorazilo, a tak jsem si sednul k holkám a koukal na ostatní, jak projíždí kolem. Po chvilce si ze mě už dělali srandu, ze mě to nějak spadlo a hned mě napadlo, sehnat někde nářadí, lanko znovu natáhnout a závod dokončit. Po závodě jsme už jen řešili, co s tím rozbitým tandemem. Přišla další myšlenka a tak jsme vzali celé zadní kolo z mého singlu, přendali jsme kotouč a kazetu, a udělali takový bikový hybrid. Vpředu jsme měli 29ti palcové kolo a vzadu starou 26ti palcovou klasiku. No co i na kroskách to takhle vozí. Podle plánu jsme se po ose přesunuli do Chebu a čekali na start nočního závodu. V tu chvíli se začala karta pomalu obracet, i když ne tak úplně jednoznačně. Ačkoliv tento okruh již máme nesčetněkrát najetý i tak jsme si ho jeli projet. A aby toho nebylo málo, při jednom okruhu nám praskl drát v zadním kole. Přeci jenom je to dvojitá zátěž na normální kolo. Z toho vyplynula jasná taktika, žádný rozjíždění, aby kolo vydrželo celý závod. Před startem jsme se dozvěděli, že v naší kategorii jsou i další tandemy, což nám udělalo obrovskou radost. Jedni tandemoví kolegové byli známí, ale ti druzí cizí. Mladé německé duo s pěkným kolem a na pohled slušnou fyzičkou. Při představě dnešního protrápeného dne, celkem solidní porci najetých kilometrů v nás tento pár vzbuzoval jisté obavy. Rozhodli jsme se jasně, vezmeme za to hnedka od prvního kola a uvidíme, jak na tom budou. Rozhodli jsme se správně, prakticky stylem start cíl jsme závod vyhráli, a poprvé v letošní sezóně jsme si mohli na stupních vítězů podat ruce taky s někým jiným než sami se sebou.

Malevil Cup 2014 – generálka před Salzkammergutem

Přesně 1538 bikerů a bikerek všech věkových kategorií, v hlavním závodě na 100km trati se objevila taková jména jako Jaroslav Kulhavý (olympijský vítěz), Jan Škarnitzl bronzový medailista z ME XC a mezi těmito a dalšími borci jsme byli i my - tandem Panzer-Kopecký. Jubilejní patnáctý ročník populárního závodu v Lužických horách se po předloňském mistrovství Evropy a loňském domácím šampionátu letos zařadil do světové maratonské série a rovněž také do českého poháru. Start byl stanoven na 8:30 v městečku Jablonné v Podještědí a cíl na ranči Malevil v Heřmanicích v Podjštědí.
Jelikož byl start naplánován v takto ranních hodinách, dorazili jsme do místa působiště o den dříve a ubytovali se v chatovém tábořišti v Heřmanicích. Šli si vyzvednout startovní číslo a čip, při té příležitosti jsme projeli i kolo a pak už jen hurá na večeři, aby bylo při závodě z čeho brát. Ráno budíček v 6:30 a pak už to jelo jako na drátkách. Ranní toaleta-hygiena-snídaně, doladit poslední detaily na kole, připravit nějaké traťovky a přesunout se do Jablonného, kde se startovalo. Zde jsme poprvé viděli na vlastní oči v současné době našeho nejlepšího bikera, Jardu Kulhavého, ve vší parádě. Po úvodních předstartovních oficialitách zazněl přesně v 8:30 výstřel a bylo odstartováno. Teď můžu s klidným svědomím říci, že trať Malevil Cupu 2014 byla jednoznačně nejhezčí ze všech maratónů, které sem kdy jel. První třetina se houpala po místních pastvinách a loukách, pak už jsme dorazili přímo do Lužických hor, kde začali být kopce o poznání ostřejší, o sjezdech ani nemluvě. Trať se klikatila po české i německé straně a vrcholem byl výjezd na pátý nejvyšší kopec Lužických hor Hvozd. Trať byla kombinací opravdu všeho, co bikera nekompromisně prověří, od silových výjezdů po technické, od rychlých sjezdů po těžké kamenité, prostě paráda. Celkové umístění na 274. místě beru v takto nabité konkurenci a prakticky ve světovém měřítku jako slušný výsledek. To, že nám olympijský vítěz nadělil dvě hodiny, beru jako úsměvné (to je opravdu jiná liga). Pro nás to byl poslední velký test před obhajobou vítězství na Salzkammergut a z tohoto pohledu to bylo velice přínosné! Kolo je připravené a naše fyzička je obstojná. Samozřejmě bych chtěl poděkovat našim sponzorům, bez kterých bychom toto nemohli absolvovat. A další dík patří Dádě za suprově zatejpované naražené zápěstí. Díky a po Rakousku na viděnou.

Milan a Lukáš