Bez jednoho dne po roce jsme se opět sešli k již desátému poetickému podvečeru, tentokráte s tématem Sauvignon.
Ne že by nám toto víno bylo zcela neznámé, ale rozhodně se na našich stolech moc často nevyskytuje. O to více jsme byli zvědavi, co nám poskytne.
Nejprve něco z moudrých knih:
Synonyma: Sauvignon blanc, Blanc Furné, Muskat-Sylvaner, Feigentraube
Podíl vinic v ČR: 1999 - 2,3 % 2007 - 4,7 %
Stáří a původ: velmi stará odrůda, Francie; Pravděpodobně pochází z francouzského regionu Bordeaux nebo z vinařských oblastí na Loiře. Nové genetické poznatky ukazují na to, že asi vznikl ze samovolného křížení mezi odrůdami Chenin blanc a Tramín. Francouzský název je Sauvignon blanc nebo Sauvignon jaune. V Rakousku se někdy používá Feigentraube, které se kdysi používalo i u nás - Fíkový hrozen. Pod tímto pojmenováním ho k nám pravděpodobně zanesli Habáni.
Barva: světle zelenožlutá
Vůně: intenzivní
Chuť: dlouhotrvající, kořenitá, výraznější kyselinky, s velkou škálou od travnatých kopřivových až po tóny připomínající ovocné plody.
Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, angrešt, kiwi s nádechem citronu, broskve, nektarinky, meloun, u sladkých výběrů meruňky, pomeranče, ananas i marcipán, někdy tropické ovoce.
Stolování: aromaticky výrazná a suchá vína Sauvignonu jsou vhodná jako vína aperitivní nebo ke studeným předkrmům. Hodí se i ke chřestu a kozím sýrům. Plnější a zralá vína jsou vhodná ke kořenitým jídlům, těstovinám s gorgonzolou nebo rybí omáčkou. Dále se hodí k vařené šunce nebo bílým masům se smetanovými omáčkami, k rybám s výraznější úpravou či k rybám uzeným. Pozdní sběry a výběry jsou dobrým společníkem sladkých dezertů.
Víno: Sauvignon patří k nejkvalitnějším vínům severních vinařských oblastí. V závislosti na ročníku, stanovišti, době sběru a na technologii tvorby vína se vyvíjejí různé typy vína této odrůdy. Intenzita aromatických látek, kterou vnímáme v mladých vínech současně se svěžestí mladého vína, je pro mnohé milovníky Sauvignonu velmi svůdná. V plné síle se objevuje hlavně u Sauvignonů z Nového Zélandu, kde její vývoj podporuje vysoká vzdušná vlhkost a velký počet slunečných dní při nižší průměrné teplotě. V méně příznivých ročnících, v severnějších oblastech a při vyšší vlhkosti vznikají travnaté, kopřivové či paprikové tóny ve vůni i chuti. Při vyšším slunečním svitu a lepší vyzrálosti hroznů se začínají objevovat ovocné tóny. Zráním Sauvignonu na lahvi se většinou ony mladistvé tóny ztrácejí a ve víně se rozvíjí hlavně lahvová zralost. Spolu s ní narůstá i vyšší barevný tón vína a jeho plnost.
Toliko citace z chytrých knih. Nicméně, musím řící, že se chytré knihy nemýlily, neb různé lahve vydaly výše citované chutě od kopřiv, přes angrešt (u Nového Zélandu) až po citrusy.
Absolutorium ve vůni si zasloužil vzorek číslo 3 – Bíza Čejkovice.
Všechna vína byla pitelná a myslím si, že si určitě najdou místo na našich stolech.




Dosud nikdo nepřidal svůj komentář, buď první...!