Tématem čtvrtého podvečera bylo Veltlínské zelené
Veltlínské zelené se používá do směsí pro známková vína a také jako surovina pro výrobu šumivých vín.
Jako mladé voní svěžestí, pepřnatostí a někdy i lehkou vůní doutníku. Z vinic na hlinitých půdách se objevuje vůně lipového květu, na půdách prvohorních hořkomandlová, na spraších kořenitá.
Při zrání na lahvi se nejprve objevují zesílené kořenitě pepřnaté tóny, které posléze zanikají a kraluje mandlová chuť.
Barva: světle zelená až zelenožlutá
Vůně: svěží, pronikavá
Chuť: střední tělo, ovocné tóny, vyvážená, svěží s vyšším obsahem příjemných kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: lipový květ, jemně hořké mandle, pepř, u vyzrálých vín exotické ovoce
Vhodnost ke skladování: jen u výjimečných ročníků, víno je nejlepší jako mladé
Stolování: Je vhodné pro denní stolování. Ředěna vodou jako vinný střik tiší žízeň. Lze je kombinovat se širší škálou pokrmů. Mladá vína jsou vhodná ke studeným masům, vyzrálá k hovězímu a k neutrálním omáčkám. Chutnají i k zeleninovým salátům.
Hodnocení se ukázalo, pro nás laiky, jako poměrně obtížné kvůli, řekl bych, nevyhraněnosti této odrůdy. Popravdě řečeno, jsem si láhev Veltlínu samotnou nikdy neotevřel, vždy to bylo v kombinaci s nějakým pokrmem, takže jsem ani pořádně nevěděl, co mám v chuti a vůni hledat (mimo to, co jsem si přečetl). Při ochutnávání jsem byl docela rozpačitý, ale po části hodnotitelské, kdy došlo ke konzumaci zbytků v lahvích jsem musel konstatovat, že i mnohá vína, která neprošla do užšího výběru v kombinaci s krmí, byla lahodná.
Hodnocení vína