Trasa číslo 2 - 22 km
Karlovy Vary - Šemnická skála - Andělská Hora - Panoramka - Karlovy Vary
Popis trasy
Doporučeným místem startu jsou Karlovy Vary (je výhodné zaparkovat v uličkách nad nemocnicí) a odtud vyrazit po zelené turistické značce, přicházející od hotelu Thermál a pokračující kolem městských hřbitovů směrem ke státní silnici KV - Praha. Dále pokračovat dle nákresu v mapce.
Náročnost trasy 2 v rámci stupnice 1 - 3.
Z Karlových Varů vycházíme po jejich případné prohlídce od auta zaparkovaného nad nemocnicí po zelené turistické značce východním směrem ve směru na státní silnici KV - Praha. Po cca 1,5 km míjíme rozsáhlý areál městských hřbitovů, kde stojí za prohlídku areál židovského hřbitova. Následně překročíme uvedenou státní silnici a v místě "Pod silnicí" se napojíme na červenou turistickou značku, po které pokračujeme ve vrstevnici svahu až pod Šemnickou skálu, na kterou vystoupíme. Poté se vrátíme stejnou cestou do místa výstupu a pokračujeme po žluté turistické značce ve směru na Andělskou horu. Po výstupu na ni je možno se v odpoledních hodinách občerstvit v místní restauraci a zpět na Karlovy Vary pokračovat po zelené turistické značce. Pod golfovým hřištěm pokračujeme po bývalé silnici zvané "Panoramka" přes vesnici HůrkyGoethovu vyhlídku, Tři kříže a několik dalších bezejmenných vyhlídek dojít do Karlových Varů, nebo pokračovat po Panorámce až do výchozího místa cesty.
Pamětihodnosti trasy
Karlovy VaryVěhlas světových lázní založila teplá léčivá zřídla vyvěrající v údolní nivě řeky Teplé. Město bylo založeno asi v roce 1350. V roce 1370 udělil císař a král Karel IV. městu svobody a práva královského města.Rozmach lázeňství nastal v druhé polovině 18. a hlavně v 19. století. V listopadu 1890 postihla město katastrofální povodeň, která dala základ k vybudování přehrady Březová. Během obou světových válek se proměnily lázně ve vojenské lazarety.Po roce 1945 zaveden celoroční lázeňský provoz.Největších úspěchů dosahuje léčba vleklých chorob zažívacího ústrojí a poruch výměny látkové. Z 12 minerálních pramenů je nejvýznamnější Vřídlo, které chrlí za minutu 2000 litrů vody teplé 73 °C z hloubky 2000 až 3000 metrů do výše 12 metrů. Vývěry Vřídla, uměle upravovány na různou teplotu jsou vyvedeny v budově nové Vřídelní kolonády postavené v letech 1967 až 1975. Trojlodní Mlýnská kolonáda byla postavena v letech 1871 až 1881 architektem Josefem Zítkem a v roce 1893 byla prodloužena až za Skalní pramen. Novorenesanční trojlodní sloupová architektura je krytá kazetovým stropem má délku 132 a šířku 13 m. Atika s balustrádou je zdobena 12 alegorickými plastikami znázorňující jednotlivé měsíce. Kolonáda kryje 5 pramenů. Jednou z nejstarších staveb je Zámecká věž, čtyřboká s arkádovým třístranným ochozem. Věž je zbytek hrádku Karla IV. z doby kolem r. 1350, přestavěná po požáru v roce 1608. Před vybudováním lázeňského sanatoria Thermal byl největším společenským střediskem Grandhotel Pupp, který vznikl spojením Českého sálu z roku 1728 a Saského sálu z roku 1701. Dnešní podoba je z roku 1907, kdy byla postavena ústřední budova se slavnostním sálem. Sanatorium Imperial bylo vystavěno v l. 1910 - 12 v novodobém velko-hotelovém stylu podle projektu francouzského inženýra Hebrarda. Od Vřídelní kolonády je přístupné tunelovou lanovou dráhou. Budova Lázní I je příkladem stavebního rozmachu města koncem 19. století. Nákladná stavba z r. 1895 je bohatě zdobena nástěnnými malbami a četnými plastikami. Novorománská a novogotická budova Lázní III z let 1864 až 1866 obsahuje mimo lázeňských místností velký koncertní sál.Rokoková budova Divadla Vítězslava Nezvala je z roku 1886. Střediskem někdejšího společenského a kulturního života byl Poštovní Dvůr, stavba z roku 1791, přestavěná v r. 1810 do dnešní podoby.
Nejstarší církevní stavbou je hřbitovní kostel sv. Ondřeje z doby kolem roku 1500. Kostel sv. Maří Magdaleny, dílo K.I. Dientzenhofera z let 1731 - 36, s dvouvěžovým průčelím. Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla z let 1893 až 1898 je napodobeninou byzantské chrámové stavby. Kostel sv. Lukáše z let 1876 -77 je ve slohu anglické gotiky.
Pobyt velkého množství významných osobností dokládají četné plastiky a pamětní desky. Ve městě je stáčírna léčivých pramenů a výrobna likéru Becherovka. Město je kromě lázeňství i významným kulturním, společenským a správním centrem oblasti.
Další karlovarské zajímavosti:
- Goethova rozhledna, 641 m n.m., postavena 1889,
- rozhledna Diana, 556 m n.m., s rychlovýtahem nebo po 149 schodech, postavená v roce 1913, přístup též lanovou dráhou od GH Pupp, postavenou v roce 1912, rekonstruovanou v roce 1989, s výškovým rozdílem 166 m,
- Karlova vyhlídka, 514 m n.m., 79 schodů, postavená v novogotickém slohu v roce 1877,
- Kamzík, plastika z roku 1851 pod Jelením skokem.
Šemnická skála
Přírodní rezervace vyhlášená 1933 o rozloze 7,36 ha. Strmý znělcový vrchol porostlý přirozeným smíšeným lesem a charakteristickou květenou. Hnízdiště naší největší sovy výra velkého. S vrcholové plošiny je výborný výhled na údolí Ohře a na Doupovské hory.
Andělská hora
Původně ves pod hradem, po roce 1487 založeno městečko, poškozené v roce 1887 požárem. Na strmé znělcové skále jsou zříceniny gotického hradu, založeného koncem 14 století pány z Oseka. Hrad byl vypálen Švédy v roce 1635, znovu obnoven a obýván do roku 1718, kdy opět vyhořel. Od té doby je opuštěn.V obci kostel sv. Michaela Archanděla, původně gotická stavba z let 1487 - 90, po požárech obnoven v barokním stylu v roce 1718. Pod obcí v areálu hřbitova barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1692 - 1712 na půdorysu rovnostranného trojúhelníka. První písemná zmínka je z roku 1402, kdy je hrad uveden v titulaci Boreše řečeného hraběte z Rýzenberka "Na Andělské Hoře". V němčině je nazýván Engelsberg, nebo také Engelsburg. V r.1407 hrad získal "s povolením krále" pan Oldřich z Hasenburka. Kolem roku 1428 padl do rukou významného husitského válečníka Jakoubka z Vřesovic. Po bitvě u Lipan daroval císař Zikmund hrad spolu s městem Loket svému kancléři Kašparu Šlikovi. Ten ale musel Jakoubka z hradu dostat silou, což se po obléhání a dobývání stalo až v r.1437, za značného poškození hradu. Pak hrad prošel vlastnictvím mnoha dalších šlechticů a po Bílé Hoře získal panství Andělská Hora a Kysibl (Stružná) Heřman Černín z Chudenic. Za jeho správy byl hrad v roce 1635 Švédy vyloupen a zničen. Po skončení 30leté války ho dal Heřmanův nástupce hrabě Humprecht Jan Černín opravit. Postupem dalších let hrad chátral a požár městečka i hradu v roce 1718 definitivně ukončil pozvolný proces opouštění hradu. Hrad zůstal v majetku Černínů do r. 1731, kdy ho hrabě František Josef musel pro finanční nesnáze spolu s celým panstvím prodat. Do rukou hrabat Černínů, konkrétně větve Czernin-Morzinů se panství dostalo opět v r.1868. Těsně na to došlo k úpravám přístupové cesty od kostela. Na místě někdejšího dřevěného mostu na dřevěných pilířích bylo zřízeno kamenné schodiště se zábradlím. Konzervaci zbytků hradu provedl hrabě Heřman Černín koncem 80.let 19.století. Černínové vlastnili hrad ještě v roce 1900. Posledním majitelem byl však Leopold Sternberg, kterému bylo panství v roce 1945 vyvlastněno. V 50. a 60.letech lidé z Andělské Hory a blízkého okolí část hradu rozebrali na stavební materiál.
Příspěvek laskavě zaslal pan Bedřich Pokorný
Začátek Pěšotrasy