Trasa číslo 3 - 23 km
KV vřídlo - Tři kříže - Goethova rozhledna - Vítkův vrch - Poštovní dvůr - GH Pupp - rozhledna Diana - Dubská hora - sv. Linhart - Doubí - KV hlavní pošta
Popis trasy
Poměrně náročná vycházka s pěknými vyhlídkami na Karlovy Vary. Doporučuji uskutečnit na podzim při vybarvených stráních porostlých zejména bukovými porosty.
Náročnost trasy 2,5 v rámci stupnice 1 - 3.
Auto zaparkujeme např. nad nemocnicí, kde je k tomu v přilehlých uličkách dostatek příležitosti. Výchozím místem je bod 1, u hlavního vřídla, odkud vycházíme po žluté značce ve směru na výšinu se Třemi kříži - bod 2, která je mimo pěkného výhledu zajímavá i tím, že je postavena na vojenském bunkru zvaném řapík, pocházejícím z opevnění budovaném v První republice před II. Světovou válkou..
Odtud dále pokračujeme dále po žluté turistické značce kolem základů bývalé výletní restaurace s altánem zvaným Camera obscura, vlevo míjíme Ottovu výšinu, kde se nachází torzo obelisku připomínající návštěvu řeckého krále Otty, až nás žlutá značka přivede do bodu 3, kterým je pěkná stavba Goethovy vyhlídky, bohužel mimo provoz.
Odtud pokračujeme dále po žluté turistické značce kolem hvězdárny, přes obec Hůrky; po optickém kontaktu se západní stranou karlovarského letiště odbočí žlutá značka ze silnice vpravo, my však dole pokračujeme po silnici, až vzápětí narazíme na modrou turistickou značku, která nás přivede do bodu 4, kterým je Vítkův vrch s nově rekonstruovanou a od 11:00 hod. otevřenou restaurací. Odtud nás modrá značka přivede nad altánem Básníků zpět na žlutou značku, kterou jsme před chvílí opustili. Po té dále scházíme k parkovišti autobusů, kde přejdeme na červenou turistickou značku po ní míjíme bod 5, kterým je Poštovní dvůr, hotel Richmond a GH Pupp. Odtud vystoupáme podle dolní stanice lanovky po cestách s místním značením na rozhlednu Diana, která je bodem 6 naší cesty. Zde můžeme s bezplatným použitím výtahu dosáhnout vrcholu vlastní rozhledny, jakož se i občerstvit v místní restauraci s významnou historií, ale nevalnou současností. Po té přejdeme na modrou turistickou značku, která nás přes chatu Rusalka, místo zvané "U obrazu" a další pěkná zastavení přivede na Doubskou horu, kde se nachází pěkná stavba hotelu Amberg s rozhlednou, která je však v ruském vlastnictví a veřejnosti nepřístupná. Pokračujeme dále po modré turistické značce až do bodu 7, kterým je restaurace sv. Linhard spolu s nedaleko se nacházejícími pozůstatky stejnojmenného kostela, které náleží k nejstarším stavebním památkám Karlovarského kraje.
Odtud sestoupíme do Doubí, kde toho sice mnoho zajímavého není, je zde však restaurace Prima, dříve Beseda, kde se můžeme výhodně občerstvit i posilnit.
Různými možnostmi, např. po zelené turistické značce se dostaneme zpět do Karlových Varů, v tomto případě ke Hlavní poště.
Pamětihodnosti trasy
Karlovy VaryMěsto s největšími našimi lázněmi. Věhlas světových lázní založila teplá léčivá zřídla vyvěrající v údolní nivě řeky Teplé. Město bylo založeno asi v roce 1350. V roce 1370 udělil císař a král Karel IV. městu svobody a práva královského města. Rozmach lázeňství nastal v druhé polovině 18. a hlavně v 19. století. V listopadu 1890 postihla město katastrofální povodeň, která dala základ k vybudování přehrady Březová. Během obou světových válek se proměnily lázně ve vojenské lazarety. Po roce 1945 zaveden celoroční lázeňský provoz.Největších úspěchů dosahuje léčba vleklých chorob zažívacího ústrojí a poruch výměny látkové. Z 12 minerálních pramenů je nejvýznamnější Vřídlo, které chrlí za minutu 2000 litrů vody teplé 73 °C z hloubky 2000 až 3000 metrů do výše 12 metrů. Vývěry Vřídla, uměle upravovány na různou teplotu jsou vyvedeny v budově nové Vřídelní kolonády postavené v letech 1967 až 1975. Trojlodní Mlýnská kolonáda byla postavena v letech 1871 až 1881 architektem Josefem Zítkem a v roce 1893 byla prodloužena až za Skalní pramen. Novorenesanční trojlodní sloupová architektura krytá kazetovým stropem má délku 132 a šířku 13 m. Atika s balustrádou je zdobena 12 alegorickými plastikami znázorňující jednotlivé měsíce. Kolonáda kryje 5 pramenů. Jednou z nejstarších staveb je Zámecká věž, čtyřboká s arkádovým třístranným ochozem. Věž je zbytek hrádku Karla IV. z doby kolem r. 1350, přestavěná po požáru v roce 1608. Před vybudováním lázeňského sanatoria Thermal byl největším společenským střediskem Grandhotel Pupp, který vznikl spojením Českého sálu z roku 1728 a Saského sálu z r. 1701. Dnešní podoba je z roku 1907, kdy byla postavena ústřední budova se slavnostním sálem. Sanatorium Imperial bylo vystavěno v l. 1910 - 12 v novodobém velkohotelovém stylu podle projektu francouzského inženýra Hebrarda. Od Vřídelní kolonády je přístupné tunelovou lanovou dráhou. Budova Lázní I je příkladem stavebního rozmachu města koncem 19. století. Nákladná stavba z r. 1895 je bohatě zdobena nástěnnými malbami a četnými plastikami. Novorománská a novogotická budova Lázní III z let 1864 až 1866 obsahuje mimo lázeňských místností velký koncertní sál.Rokoková budova Divadla Vítězslava Nezvala je z roku 1886. Střediskem někdejšího společenského a kulturního života byl Poštovní Dvůr, stavba z roku 1791, přestavěná v r. 1810 do dnešní podoby.
Nejstarší církevní stavbou je hřbitovní kostel sv. Ondřeje z doby kolem roku 1500. Kostel sv. Maří Magdaleny, dílo K.I. Dientzenhofera z let 1731 - 36, s dvou věžovým průčelím. Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla z let 1893 až 1898 je napodobeninou byzantské chrámové stavby. Kostel sv. Lukáše z let 1876 -77 je ve slohu anglické gotiky.
Pobyt velkého množství významných osobností dokládají četné plastiky a pamětní desky. Ve městě je stáčírna léčivých pramenů a výrobna likéru Becherovka. Město je kromě lázeňství I významným kulturním, společenským a správním centrem oblasti.
Další karlovarské zajímavosti:
- Goethova rozhledna, 641 m n.m., postavena 1889,
- Diana, rozhledna, 556 m n.m., s rychlovýtahem nebo po 149 schodech, postavená v roce 1913, přístup též lanovou dráhou od GH Pupp, postavenou v roce 1912, rekonstruovanou v roce 1989, s výškovým rozdílem 166 m,
- Karlova vyhlídka, 514 m n.m., 79 schodů, postavená v nápaditém novogotickém slohu v roce 1877,
- Kamzík, plastika z roku 1851 pod Jelením skokem.
Příspěvek laskavě zaslal pan Bedřich Pokorný
Začátek Pěšotrasy