Stříbro

Základní informace:

Už nějakou dobu jsme se chystali „prozkoumat“ město Stříbro a jeho okolí. Okolí si necháme na teplejší počasí, až se bude dáti lépe zdolati na bicyklu, zatím se nám povedlo podívat se po městě.
Zastavili jsem u kamarádů Součků a vydali se na pouť. Procházkou jsme ušli cca 7,5 kilometrový okruh viz. plánek a jednotlivá zastavení:

Nejprve něco o městě: Zcela prokazatelné je osídlení Stříbra až v době bronzové koncem 12. století. To se poprvé objevují historické zprávy a archeologické nálezy vztahující se k počátkům této středověké osady. Takovou zprávou z té doby je i listina knížete Bedřicha Přemyslovce, která se datuje k roku 1183, kde je Stříbro napsáno pod názvem Argentaria - "Stříbrníce".
Současně s názvem upomínajícím na těžbu stříbra je lokalita nazývána ještě po řece Mži, na níž je položena. Z názvů Mzea, Misam ... se postupně vyvinul německý název města Mies.
Po celé období středověku úspěšně fungovaly zdejší olověné a stříbrné doly, jejichž výnosy obohacovaly městskou pokladnu. V 15. století bylo dokonce Stříbro uváděno jako čtvrté největší královské město v plzeňském kraji. Rychlý vzestup a důležitost Stříbra dokazují dobové dokumenty. V opevněném městě žilo tehdy údajně na 2 000 lidí a stálo zde 300 domů.
Převážně české obyvatelstvo žilo ve Stříbře zhruba do roku 1660, kdy se sem začali stěhovat němečtí horníci. V této době získalo ve Stříbře převahu německé obyvatelstvo. Olověné rudy se v okolí města těžily až do počátku 80. let minulého století.
V roce 1930 žilo v národnostně smíšeném městě 4 655 Němců a 581 Čechů. Zástavba se skládala ze 693 domů. Podle výsledků sčítání z roku 1991 stálo ve městě l 026 domů a žilo zde 7 407 obyvatel.

Fortifikace tzv. Nového města se zachovala lépe. Jejím nejpozoruhodnějším pozůstatkem je kamenný most přes Mži s branou vystavěnou v letech 1555 - 1560. Za jejího stavitele je považován Benedikt (Vlach) z Ferolu ve Španělsku. Most je nesen pěti oblouky. Dvoupatrovou hranolovou věž s průjezdem brány kryje jehlancová střecha. Nad venkovním portálem brány je zasazen městský znak s českým nápisem a datem výstavby věže. Vedle Mostní věže Karlova mostu v Praze je stříbrská věž jediná svého druhu v Čechách.

Renesanční radnice. Rozlehlá stavba se třemi štíty byla postavena v průběhu 16. století. Podle nedávných zjištění byl autorem přestavby z roku 1588 Albrecht Vlach Gryson, autor renesanční radnice v Plzni. V 19. století byla provedena rekonstrukce fasády a sgrafit dle návrhu prof. V. Schwerdtnera. Figurální sgrafita představují údajné založení města Soběslavem I. v roce 1131, hájení města proti křižákům v roce 1427 a alegorii spravedlnosti

Morový mariánský sloup Lazara Widmanna z byl postaven léta páně 1740 po morové epidemii z roku 1710.

Z městských bašt a věží zbyla pouze jediná, tzv. Husitská, která stojí v blízkosti dolního benzínového čerpadla. Kolem roku 1705 ji majitel přestavěl na obytný objekt s štítem.

Děkanský kostel Všech Svatých Původní svatyně zanikla v pozdě gotické přestavbě z roku 1565. z této stavby se do současnosti zachovala věž, západní průčelí a část presbyteria. Ostatní části rozměrné stavby pocházejí z let 1754 - 1757, kdy byl objekt barokně upraven. Na malířské výzdobě kostela pracovali E. Dollhopf roku 1766 (presbytář) a F. J. Lux 1760 (malby v kupoli presbytáře a v trojlodí). Hlavní oltář byl vyhotoven roku 1762 stříbrským řezbářem I. Platzerem a osazen Dollhopfovým obrazem.

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie K nejstarším stavbám města, náležel kostelík staré hornické osady vybudovaný v období kolem roku 1180. Jeho stavba byla několikrát přestavěna a za husitských válek těžce poškozena. V letech 1573 - 1574 byl na místě starého kostela vystavěn zednickým mistrem Honzíkem kostel nový.

13. poledník byl postaven, aby vyzval občany k poznávání, přátelství a setkávání. Kameny okolo poledníku, celkem je zde 25 kamenů, symbolizují zem, původ všeho.

Koubkova branka. Tato branka je součástí hradebního systému města, kterou nechal na vlastní náklady vystavět mlynář Koubek v roce 1574, aby mohl vozit mouku do města ze svého mlýna, který se nacházel poblíž.

V areálu hornického skanzenu je možno shlédnout různou důlní techniku, která se zde dříve používala. Důlní vozy, vrtací kladiva, různé typy okovů, hydraulický a mechanický výklopník, důlní nakladače různých typů, vrtací soustavy a mnoho dalších již historických exponátů doplňuje funkční důlní lokomotiva a replika štoly, kde je možno názorně zhlédnout použití zmíněné techniky při těžbě. Dále se v areálu nachází i vstup do tzv. průzkumné štoly ( bývalého skladiště důlních trhavin) ve které se návštěvník seznámí se způsoby těžby v období středověku, ale i ke konci 20. století.

Kostel Sv. Petra – kostelík asi 1 km za Stříbrem směrem na Pernarec. Byl postaven kolem r. 1300 a je patrně nejstarší stavbou ve městě. Původně patřil do již zaniklé vsi Doubrava. V interiéru jsou dochované gotické malby a částečně renesanční strop. V současnosti probíhá rekonstrukce objektu.

Při cestě domů, jsme se zastavili v Kladrubech, které jsou od Stříbra vzdáleny asi 5 km. Naším cílem byl zdejší klášter, avšak je pro neohlášené návštěvníky přístupen až od dubna, takže jsme měli smůlu. Nicméně i podle přiložených fotografií mi dáte jistě za pravdu, že asi stojí za návštěvu.

Zde je pokus o 3D obrázky – radnice ve Stříbře a mariánský sloup s kostelem sv. Jakuba v Kladrubech. K vizualizaci trojrozměrného efektu je však třeba 3D brýlí.

Zde je stažena interaktivní trasa našeho výletu, avšak k zobrazení je notno mít nainstalovaný Google Earth, což je možno udělat Zde.

Několik postřehů závěrem:
- Před dvanáctou hodinou polední je o víkendu těžko se ve městě najísti. Většina restauračních zařízení otevírá až v poledne.
- Ač jsem zaregistroval po městě zobrazenou značku nějaké naučné stezky, neuvědomuji si žádný poutač/panel, který by návštěvníka po městských památkách provedl.
- Hornický skanzen by jistě zasloužil delší dobu na prozkoumání, než jen zjistit, že tam je (jak jsme to bohužel udělali my).
- Když se v mysli dívám na minulou sobotu, nevybavuji si žádné paneláky, což je velmi pozitivní.
- Zaujala mi špičková lezecká stěna nedaleko náměstí.
- Z náměstí je to jen skok do parku a do volné přírody, což je úžasné.
- Celkově stojí toto město za návštěvu.