Po ukončení 2. světové války zanikly v českém pohraničí stovky vysídlených německých obcí a osad. Lokality, které se nacházely v blízkosti státní hranice, byly po vyhlášení tzv. zakázaného pásma a spuštění železné opony plánovitě zbořeny. Společně s vesnickými chalupami i výstavnými dvory zanikly také koly, průmyslové objekty, zámky a kostely. Změnila se též celková tvář kulturní a zemědělsky obdělávané krajiny.
Teprve v 90. letech 20. století se zakázané a hraniční pásmo opět otevřelo všem, kteří se zajímají o jeho pohnutou historii i současnou tvář.
K návštěvě této oblasti mi inspirovala mapa těchto zaniklých vesnic a osad, kterou jsme dostali při návštěvě Kurzovy věže na Čerchově a rodinnou návštěvu tohoto kraje jsem spojil s krátkým výletem do minulosti tohoto krásného kraje.
Dominantou severní části této oblasti je kopec Zvon 862 mertů vysoký v minulosti využívaný pro vojenské účely. A zde je i mapa této oblasti.
První naší zastávkou byl Mostek (Schwanenbruckl).
Ves stála při brodu, později mostu, který byl položen na staré obchodní cestě směřující do hornofalckého Schonsee. Její pozůstatky jsou patrné asi v polovině silnice mezi Smolovem a Rybníkem. Také této lokalitě předcházela sklárna, kterou zde kolem r. 1573 založil člen známého sklářského rodu Valentýn Schurer. V 17. a 18. století byl Mostek centrem malého statku, stával zde i dvůr se zámečkem. V roce 1930 tu ve 30. domech žilo 255 Němců a 5 Židů. Ze vsi se zachovaly nevýrazné zbytky budov, rybniční hráze a klenutý kamenný most, který je právě v rekonstrukci a chráněn jako kulturní památka.
Druhou zastávkou byl Bedřichov (Friedrichshof).
Stopy po vsi jsou položené 500 m jižně od obce Rybník. První zmínka o zdejším panském dvoře se objevuje roku 1706. V roce 1930 tu stálo 17 usedlostí, v nichž žilo 97 obyvatel německé národnosti. Jsou zde zachovány stopy zdiva a propadlé sklepy.
Ke třetí zastávce jme museli v Závisti odbočit ze silnice vlevo a asi po dvou a půl kilometrech jsme se dostali do Herštejnských Chalup (Hirschteinhausel).
Viska, která ležela na svahu vrchu Starého Herštejna východně od Závisti, byla založena kolem roku 1705. V roce 1930 zde již stálo 38 chalup obydlených 222 němci a 2 Čechoslováky. Ze vsi, položené v lesním zákoutí, přežívají zbytky zdiva, vyschlý rybníček a 2 obnovené křížky.
Mýtnice (Mauthaus) byla naší čtvrtou zastávkou.
Ves vzdálená necelé 2 km severozápadně od Nemanic stávala původně na česko-falcké hranici. Existovala zde stará hraniční mýtnice, později tu pracovala i sklárna. V roce 1764 se ves i sousední grafenriedský statek definitivně ocitly na území Čech. V r. 1930 tu stálo 34 usedlostí, v nichž žilo 188 obyvatel německé národnosti. V areálu vsi se zachovaly zbytky zdiva usedlostí s několika propadlými sklepy a obnovený křížek, který jsem však nenašel.
Poslední zastávkou pak byla Lísková (Haselbach).
Zaniklá ves položená na hranici, jejíž jméno se objevuje v názvu hraničního přechodu Lísková-Holl. Nejstarší zmínky o vsi se objevují vroce 1546, tehdy ještě patřila j Horní Falci. K Čechám připadla až v roce 1708. V r. 1930 zde v 56 domech žilo 369 Němců a 76 Čechoslováků. Na Černém potoce v blízkosti obce pracovala soustava sklářských provozů - 20 brusíren a leštíren skla. Na troskách vsi byla v r. 1992 otevřena nová budova české celnice, následovaly restaurace, benzinová pumpa a vietnamská tržnice.
